Jak přežít cestu do práce?

Jak přežít cestu do práce?

„Město vyráží do všech stran jako obrovský organismus skrz naskrz prolezlý nákazou, hlavní třídy jsou trochu méně odpudivé jen proto, že z nich vymačkali hnis.“     (Henry Miller, Obratník raka, 1934)

Do práce nejezdím s odporem a tak si myslím, že moje ranní vnímání není zkaleno předem špatnou náladou a černým viděním. Žiju však ve městě a trasa, po které jezdím tramvají číslo 9, by se asi příjemnou vyhlídkovou jízdou nazvat nedala. Není to samozřejmě ani žádná katastrofa, jen neustálé opakování téhož mě vede ke stále důkladnějšímu prozkoumávání viděného. To, co vidím, je chaos, ukřičenost, stahování pozornosti. Reklamy, nápisy, návěstí, tagy, oprýskanost, směsi výkladních skříní, rozbitá okna, vylámané dveře, otlučené vchody, zaneřáděné průjezdy, rozkopané části silnic a chodníků, odpadky všude jinde než v odpadkových koších a do toho všeho míhající se lidé se svými barvami i šedí, se svými automatizovanými pohyby, které ráno co ráno předvádějí sobě navzájem. Je to nekonečné neuspořádané jeviště, vizuální tříšť, která se rozpadá víc a víc. Zdá se mi, že někde pod viaduktem Dornychu se snesitelné láme. Pomočené stěny podmostí jsou Herkulovými sloupy do ještě chaotičtějšího světa. Co to s člověkem udělá, když v takovém prostředí žije den co den? Přemýšlím o tom denně, když se pěšky vracím z práce. Někdy si tam připadám jako roztoč valící se dunami prachu. Nejdu po žádné zapadlé uličce, ale po hlavním tahu, po ulici Táborská. Chodím už tak asi rok a půl, umanutě jednou cestou. Ten, kdo vymyslel umění, které tematizuje ošklivost a hnus, bojoval o přežití, o přežití ve velkoměstě. A tak jdu Židenicemi směrem k centru, dýchám přebohaté výfukové plyny a vidím Boudníka, Schwitterse, Dubuffeta, Spoerriho, Armana, Baselitze, Beuyse, ale nakonec spíš než je, vidím velkou spoušť. A tak dělám to, co jsem dělala odnepaměti. Rámuju a urovnávám. Album čtyř desítek fotek, které přikládám, je albem učesaných banalit a rozpadlostí lemujících zaprášenou a unavenou ulici.

Jak tedy přežívám cestu do práce? Fotím ji cestou z práce (mezi mé oblíbence patří fotka Dům s pubickým ochlupením a IUT a Madona, ale ani P*** v prachu není zlá).

Názvy fotek (ne všechny fotky je mají) – podržet myš na náhledu.

 

Submit a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *