Květiny pro dědu

Květiny pro dědu

Teď, když je jaro a všechno začalo kvést, všímám si zahrad. Dívám se, jak si lidé předzahrádky upravují, co jim na nich kvete a co usychá. Vzpomínám při tom na dědu, který o tu velikou jevíčskou zahradu tak dokonale pečoval. Dlouho mi to připadalo samozřejmé, že tam všechno tak krásně kvete, že mi děda dá tu konvalinky, tu růže do vázy a jindy kedlubny na chroustání. I když jsem věděla, že se děda s babičkou o zahradu stará, připadalo mi, že je to neměnný fakt a že ta zahrada bude vždycky tak krásná a bohatá na květiny, ovoce a zeleninu. Postupem času, když babička s dědou začali slábnout, promítla se tato nemohoucnost i do zahrady. Zahrada pomalu chřadla a upadala. Její chmurný obraz jsem zachytila minulý rok v několika fotkách. Děda se mě ptal, co jdu fotit a říkal mi „Martinko, vždyť tam nic není.“ Všichni jsme to velké Nic bolestně cítili. Když jsem byla za babičkou a dědou poslední Vánoce, byla jsem naprosto nemožná, vařila jsem si v kuchyni čaj asi čtvrt hodiny, protože jsem jenom brečela. Taky si vzpomínám, že jsem dědovi na chodbě pomohla zapínat kšandy, bylo to podobné, jako když jsem kšandy zapínala malýmu bráchovi při každodenních výpravách do školky. Když jsem odcházela, děda seděl u stolu na svém místě, býval to velký a silný chlap, teď byl maličký a slabý; objala jsem ho, cítila jsem tu tenoučkou skořápku, tak křehkou. Příští týden jedu do Jevíčka. Na zahradu se zase půjdu podívat, jen děda už mi v tom nebude bránit, protože v lednu tohoto roku odešel navždy do jiné zahrady.

V každé pěstěné zahradě vidím dědu, prohrabuje se hlínou, pleje, zalévá, směje se a vypráví mi něco veselého. Procházím kolem rozkvetlých zahrad a uvnitř to mám hodně zmatené. Nikdy jsem asi nechápala líp význam slova sladkobol. Usmívám se nad časem stráveným s dědou a slzím, že už není. Se smrtí mého milovaného dědy jsem definitivně přestala být dítětem. Dobré dětství znamená pocit bezpečí a pohody. Co se ale stane, když Váš ochránce začne slábnout a pomalu přecházet někam na druhý břeh? Děda mi mizel před očima a já jsem se začala bát. A ten strach ve mně narůstal. Každá návštěva u babičky a dědy pro mě byla čím dál tím těžší. Netušila jsem, že jsem takové vystrašené zvíře.

Když zahrada uschne, není to zlé znamení, je to však znamení změny. Asi měsíc po dědově pohřbu se mi zdál sen: Začalo to králíky. Jsem v Jevíčku, stojím na Svitavské ulici a dívám se do dvou zahrádek, které spolu sousedí. Ta pravá patří mé babičce a dědovi a levá sousedům. Jsou bohatě osázené květinami a je mezi nimi plůtek. Najednou vidím, jak se v zahrádce našich začnou štosovat králíci a jak hopkají jeden přes druhého i do sousedovic zahrádky, aby si tam pochutnali na čerstvých výhoncích.

Pak se všude začali objevovat psi. Myslím, že Rita černá i zrzavá. Já jsem je vedla na vodítkách a najednou jsem si uvědomila, že jedna chybí. Tak jsem ji šla hledat. Zahrada už měla zase podobu, jakou má dnes, na první pohled zanedbanou. Viděla jsem, jak na břehu, kde je jezírko, schodky a svah, rostou drobné kvítky, možná byly červené, možná modré, ale měla jsem radost, že to kvete. Viděla jsem, že vzadu na zahradě ty kvítky trhá mamka a brácha a trochu se při tom hádají. Já jsem šla dopředu. Ještě jsem zahlédla hroznou věc. Nějaký pes honil kočku a kousl ji do hlavy a chtěl ji sníst, já jsem tu kočku chtěla zachránit, ale nepodařilo se mi to. Když jsem se vrátila na cestičku, kde je svah, potkala jsem tam dědu, objala jsem ho a začala jsem brečet, prosila jsem ho, ať nikam nechodí, a on mě hladil a utěšoval mě. 

Takže takhle se o mě děda stará, i když už je někde jinde. Myslím, že ty hranice mezi různými světy jsou propustné.  A ty propustě vykousala láska.

 

 

Poslední čtyři měsíce se mi nedařilo psát, vlastně mě to vůbec nenapadlo. Taky jsem vůbec nemalovala. Zato jsem víc fotila a taky poslouchala hudbu, ta mi vždycky hodně pomáhá. Vybrala jsem tu pár mých stálic, které můžu poslouchat téměř kdykoliv. Některé z nich jsou o lásce, některé ne. Ale všechny, a každá svým způsobem, mě nějak povzbuzují a aktivizují. Nebo mi prostě dodávají dobrou náladu. Chci je spojit s tímto příspěvkem o dědovi, protože i ta léta prožitá s dědou byla jedna velká píseň.

1) Protože je První Máj, vložím sem tuto interpretaci, která má pro mě obrovský náboj. Hudba, tanec, slovo ve vynikající souhře:

420PEOPLE – MÁJ

2) Další a opravdu srdeční je opět interpretace, i když i původní od Talking Heads je skvělá. Líbí se mi jeho „šílenství“ a taky verš „You’re talking a lot, but you’re not saying anything“:

Psycho Killer – The Ukulele Orchestra of Great Britain

3) Třetí song, opět převzatá, pro mě však lepší než původní. Můj druhý děda je amatérský bubeník, takže jsem song přejela mnohokrát, zvláště kvůli ječáku Gianniho Nicasia a kvůlu tomu klukovi, co udává rytmus kopanci:

Hello – Walk off the Earth + Myles & Isaac

4) Tahle je vyloženě májová. Často se zpívá o zlomeném srdci, tahle zpěvačka ale zpívá o elastickém srdci :), navíc mám ráda klipy, kde se dobře tančí. A Sia jich pár má:

Sia – Elastic Heart feat. Shia LaBeouf & Maddie Ziegler

5) Pátá je o transformaci:

Gnarls Barkley- Transformers

6) A jedna česká nálož. Je radost je sledovat:

NA KLOBOUČKU Dragoun, Dyk, Marešová – Majolenka

7) Teď už je to vyloženě masakr. Nevyžívám se v násilí, nevyhledávám takové filmy, ani hudbu; tenhle film a tenhle klip je však čestnou výjimkou. Takže „Don’t cry like a bitch when you feel the pain“, i když to já teda moc neumím:

Sick Puppies – You’re Going Down (Fight Club)

8) A poslední je instrumentálka na zklidnění:

Hang Massive – Once Again

Mám prostě radši dramatičtější kousky, je v nich víc života.

 

 

3 Comments

  1. ivana
    Čer 16, 2016

    Martinko, děkuji Ti :)
    Děda s babičkou určitě někde v zahradách se spolu prochází , plkají a pozorují nás.

    • Ouplň
      Čer 16, 2016

      Taky si myslím a jsem ráda, že se Ti to líbilo.

  2. ivana
    Čer 16, 2016

    Krásný fotky, nádherný květiny.
    Ještě si musím přeposlechnout muziku.

Submit a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>