Úryvek z Knihy neklidu

Úryvek z Knihy neklidu

Fernando Pessoa, Kniha neklidu (úryvek z 18. 07. 1916):

„Lidská duše se tak nevyhnutelně stává obětí bolesti, že zakouší bolestné překvapení i z toho, co se dalo čekat. Člověk, který celý život mluví o ženské nestálosti a vrtkavosti jako o čemsi přirozeném a typickém, bude nesmírně sklíčen, když ho zaskočí zrada v lásce – jako by byl odjakživa pevně věřil či doufal v ženskou věrnost a stálost.

Právě tak člověka, který má všechno za prázdné a plané, nečekaně zasáhne zjištění, že jeho spisy pro nikoho nic neznamenají, že jeho úsilí někoho poučit nikam nevede nebo že se mýlí, když si myslí, že jeho emoce je sdělitelná.

Není pravděpodobné, že by lidé, jimž se tyto a podobné nehody přiházejí, byli málo upřímní ve věcech, které říkali nebo psali a z jejichž podstaty se tyto nehody daly předvídat nebo mít za jisté. Upřímnost inteligentního tvrzení nemá nic společného s přirozeností spontánní emoce. Vypadá to, jako by duše mohla zažívat takové překvapení jen proto, aby jí nechyběla bolest, aby jí nescházela potupa, aby se jí dostalo žalu jako rovného podílu na životě. Všichni jsem si rovni ve schopnosti omylu a utrpení. Nezakusí to jen člověk, který necítí; a nejvyšší, nejušlechtilejší, nejprozíravější jsou ti, kdož zakoušejí a trpně snášejí vše, co předvídali a přezírali. Právě tomu se říká Život.“

Intuice:

Damien Rice – Volcano

Submit a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *