Ruda v kavárne a vzpomínky na trabant
Moje kamarádka Dana má syna Rudolfa. Jméno Ruda je u mě v mysli na věky obsazeno naším přírodopisářem ze základky a k němu se váže jeden kratičký příběh.
Nicholas Carr, Nebezpecna melcina
Nicholas Carr, Nebezpečná mělčina. Jak internet mění náš mozek. Analýza stavu lidské psychiky v době digitální, Dauphin 2017, (orig. 2011).
A přesto říci životu ano
Ráda bych zauvažovala o symbolu války (druhé světové), který mě ve snech doprovází už tak dlouho. Nevím, kdy se mi válečný sen zdál poprvé, snad někdy na střední, když jsem četla Jiskru života, pak to mohlo pokračovat při četbě Ladislava Fukse. Jenže ty sny samozřejmě nejsou podmíněny pouze četbou knih. Musela jsem v těch válečných obrazech podvědomě objevit něco, co mi bylo blízké, nějaký pocit. Nutno připomenout, že jsem byla vždy na staně „obětí“, byla jsem prostě normální člověk, kterému se svět mění před očima. Přichází krutá zvůle, která ho smete. Nacismus je pro mě obrazem čistého zla. Je to pro mě obraz pekla. Válka v mých snech je považována za něco hrozného. Vnímám ji jako bezvýchodnou situaci, kdy musím žít v permanentním strachu o...
Máj, masky čas
Čekám v obchodě. Čekám, až na mě přijde řada a budu moci vyslovit své přání, jehož splnění si hodlám zaplatit. Nespěchám. Čekám opodál a očima oprašuji tady lustry, snad z doby Husákovy, tam porcelán, kterému by slušelo méně mysliveckých motivů. U pultu stojí zákaznice v leopardím baloňáku, za pultem prodavačka, která zápasí s velikonočním beránkem. „Jak to chcete zabalit?“ vyhrkne gladiátorka na leopardí ženu. Prohlížím si ji. To není jen baloňák, to jsou i leopardí legíny, botky a kabelka. Její tělo dávno ztratilo formu a mně v hlavě vytanula dnešní zpráva na Novinkách.cz, které nás informují o tom, že kanadskou vesničku děsí mršina nafouknuté velryby, jež hrozí explozí. Přemýšlím, co přimělo tuto tichou a pomalostí prošpikovanou ženu zahalit svoje...
Úryvek z Knihy neklidu
Fernando Pessoa, Kniha neklidu (úryvek z 18. 07. 1916): „Lidská duše se tak nevyhnutelně stává obětí bolesti, že zakouší bolestné překvapení i z toho, co se dalo čekat. Člověk, který celý život mluví o ženské nestálosti a vrtkavosti jako o čemsi přirozeném a typickém, bude nesmírně sklíčen, když ho zaskočí zrada v lásce – jako by byl odjakživa pevně věřil či doufal v ženskou věrnost a stálost. Právě tak člověka, který má všechno za prázdné a plané, nečekaně zasáhne zjištění, že jeho spisy pro nikoho nic neznamenají, že jeho úsilí někoho poučit nikam nevede nebo že se mýlí, když si myslí, že jeho emoce je sdělitelná. Není pravděpodobné, že by lidé, jimž se tyto a podobné nehody přiházejí, byli málo upřímní ve věcech, které říkali nebo psali a z jejichž...